2. ročník memoriálu Marie Chromčákové 2011

Rok se s rokem sešel a opět jsme navštívili již nám známý Kylešovický cvičák. Čekal na nás závod týmů, do kterého jsme s menší pomocí členů z jiných cvičáků sestavili tři týmy. Ráno jsme až neuvěřitelně nacpali tři německé ovčáky (Daisy, Bruce a Bria) a jejich páničky (Jana, David a Eliška) do jednoho osobního auta. A druhé se už připravovalo k nakládaní. Druhé auto obsahoválo 5 osob (startující i psychickou podporu v podobě Renaty, Dana, Petra a psovodů Nikoly a Adély). Samozřejmě nemohli chybět naši čtyřnozí miláčci Ekus a Cháron. Ti ale měli místo v přívěsu. Míša s fenkou Sárou se k nám přidala v Petřkovicích a pronásledovala nás až do Kylešovic. Přeprava na závod se obešla bez problémů a všichni jsme na závod dorazili v pořádku.

K našemu závodění - něco se nám povedlo a něco zase ne. Musím vyzdvihnout výkony obou našich seniorů Daisy a Ekuse. Daisy ukázala, že i ve věku desíti let je schopna odčuchat s velikým nasazením jakoukoliv stopu a s přehledem aportovat všechny předměty. Ekus zase předvedll, že i v pokročilém věku umí oběhnout všechny zástěny a ještě mu zbude plno elánu do dalších obranářských prací. Musím také pochválit Míšu se Sárou, která se účastnila svého prvního závodu a v žádném případě neudělala ostudu. Se Sárou zacvičily poslušnost ZVV1 a vysloužili si tím od pana rozhodčího přes 80 bodů . Zahanbit se nenechala ani Adéla, která se svým novým psem Cháronem získala pres 80 bodů ve stopě. Škoda jen jednoho předmětu, který Cháron neoznačil. Musím vyzdvihnout i stopařskou práci německé ovčačky Briušky, která hezky vypracovala stopu a přispěla tak pěknými body do týmu. Všem musíme pogratulovat a poděkovat za vynikající výkony svých svěřenců.

A to nejlepší nakonec, celé závody byly absolutně dokonale zorganizované. Už ráno záčalo nádherně vonět prasátko na rožni. Vůně se mísila se smaženými placky, které byly vynikající a rozplývaly se na jazyku. A samozřejmě točené chlazené pivo, kterým jsme všechny tyto dobroty spláchli do žaludku. Kdo neměl chuť na masové pokrmy, mohl si dát knedlíky na páře s jahodami a tvarohem. Mohli jste si také dát gulašovou polévku, knedlík se zelím a uzeným masem a plno jiných vynikajících dobrot.

Mohu říct, že takto dokonale zorganizované závody s takovou božskou kuchyní jsem ještě nezažila. Musím smeknout a poklonit se organizátorům a jejich kuchařům. Jen budu tiše doufat, že na nás nezapomenou a příští rok nás pozvou znova.

Eliška