První ročník branného závodu, aneb Z prdele závod

Cvičák není jen o tom, aby se neustále jenom cvičilo a trénovalo s našimi psími svěřenci.  Rozhodli jsme se výcvik brát trochu jinak a zavzpomínat si na dobu dávno minulou, kdy se cvičila nejen psí dovednost, ale i ta lidská. Hlavním myslitelem tohoto závodu byla paní Renata Brunclíková (kdo jiný). Ta se rozhodla, že vyzkouší vytrvalost, schopnost a dovednost nás lidí tak, aby se tentokrát bavili i naší psi kamarádi.

Vše vypuklo v sobotu 4. října. Na startu se setkali ne jen členové, ale i přátelé cvičáku.

Protože nikdo pořádně nevěděl, co má vlastně dělat (na startu byla i poněkud mladší generace lidí, která si dobu minulou pamatovala ze školky, nebo z lavic prvních tříd), rozhodla se paní Renata, že nám to všem ukáže.

Nejprve přišel na řadu branný běh. Běželo se přes všechny překážky na cvičáku (kromě žebříku) a potom dlouhý běh kolem celého cvičáku. Pejsci se zde hezky uvolnili a vesele poskakovali kolem nohou páníčků. Po doběhnutí následovalo plížení se psem v gumové pláštěnce. To se psům náramně líbilo a poskakovali kolem páníčků, lísali se a oblizovali obličeje. Kdy se psům poštěstí, aby pán ležel na zemi. Po absolvování plížení přišla na řadu střelba ze vzduchovky. Některým závodníkům se ve střelbě dařilo, ale některým broky prosvištěly kolem terče, aniž by se ho dotkly. Další disciplína byla hod granátem na cíl. V dálce asi sedmi metru byly umístěny dva kruhy, jeden větší a menší, do kterých jsme se museli trefit. Někteří psi chtěli i aportovat letící granát. Aby toho házení nebylo málo, byl v zásobě i medicinbal. Tento míč jsem naposledy viděla na základní škole. A pak přišla na řadu obávaná disciplína slalom v plynové masce. Plynová maska se během pár sekund zamlžila a málokdo viděl na cestu před. Závěr patřil už jen přivolání psa povelem KE MNĚ a hurá do cíle.

Celý okruh běhu, včetně všech úkolů, se pečlivě měřil stopkami. Ale to neznamenalo, že kdo byl nejrychlejší, byl i první. V jednotlivých disciplínách mohl závodník dostat potřebné sekundy k dobru. Každý branný úkon byl poctivě změřen a posléze odpočítán z měřeného času. Takže kdo měl správnou mušku ve střelbě a v hodu granátem nebo velkou sílu u medicinbalu, mohl si svůj čas ještě napravit.

A jak to vypadalo na prvních třech místech? Na třetím místě se umístila Míša Nováková, která byla poražena svým manželem Tomášem o neskutečnou jednu setinu sekundy. A první místo obsadil Petr Vysloužil. Každý závodník obdržel broušenou pamětní skleničku a nějaký ten pamlsek pro svého závodícího psího partnera.

Byl to krásně strávený den. Odpoledne jsme si dali výborný gulášek, který nám připravila paní Andrea Slováková, za což ji velmi děkujeme. A pak už jsme se jen veselili do pozdních večerních hodin.

Paní Renata nám všem slíbila, že tyto závody si určitě zopakujeme příští rok a že nové úkoly určitě přibydou.