Svod a bonitace Moravské pobočky Klubu chovatelů československého vlčáka ČR

Podzimního rána 15. 10. 2011 byl naplánovaný svod a bonitace Moravské pobočky Klubu chovatelů československého vlčáka ČR na cvičišti ZKO Frýdlant nad Ostravicí. Dopoledne bylo sice chladno a vlhko, dokonce i chvíli pršelo. Nicméně, s přibývajícím časem se zvedala i teplota a začínalo být příjemně.

I přes relativní nepřízeň počasí účast byla hojná. Sešlo se okolo 50 „vlčků“. Poměr účastníků svodu a bonitace byl přibližně rovnocenný. I přes velkou účast psích společníků se vše obešlo bez konfliktů.

Svodu jsem se účastnil s mým 9 měsíčním mazlíkem Britem. Hned po registraci a nutné administrativě jsme se šli projít. V tom se k nám přidal pár s dalším mlaďochem. Dali jsme se do řeči a i naši čtyřnozí společníci se k sobě měli. Zjistili jsme, že to jsou bráchové. Ve finále se svodu účastnilo pět Britových sourozenců. Byla se na nás podívat i jejich maminka. Myslím, že z kluků a slečny ušatých mohla mít radost. Všichni se jí opravdu povedli a vyrostli do krásy.

Po chvilce běhání přišlo na řadu samotné posuzování. Ještě než k němu došlo, sklidili jsme od jedné paní pochvalu, že dodržujeme krmné dávky – prý je jeden z mála, který není překrmený a vypadá, jak má. To mně potěšilo a trochu i uklidnilo. U mlaďocha se nervozita ani moc neprojevovala. Také jsem ho neustále chválil a krmil piškoty. Měření proběhlo bez jakýchkoli problémů. Trochu mi dělal drahoty s ukázkou zoubků (byť se nemá vůbec za co stydět). Po chvilce přemlouvání a přesvědčování se nakonec uvolil a papulu si na nás otevřel. Větší obavy než z kontroly chrupu jsem měl z kontroly „švestek“. Sice na to byl doma připravován a od miminka si na to zvykal. Když jsme si ho totiž přivezli domů, měl sestouplou jen jednu. Tak jsme stahovali a stahovali až jsme stáhli. Tento úkon byl provázen jen krátkým hlasovým projevem nelibosti. Posouzení v pohybu už byla hračka. No a posouzení povahy? Ti, co nás zažili při obranách asi tuší… Na figuranta vesele štěkal (mimo kruh). Když ale reagovat měl, tak si usmyslel, že na něj bude házet kakáč a zareagoval až na druhý pokus. Nicméně, posoudit se dal. Stejně jako ostatní. Jen u jedné slečny se nepovedlo vůbec nic – do kruhu nepůjdu ani za nic a můžete snažit sebevíc.

Takže po absolvování všeho toho nutného zla jsme byli ohodnoceni svodovým kódem A65 K1 Of P1.

Přeloženo do řeči lidského plemene to znamená: A65 - kohoutková výška v cm, K1 - delší ocásek, Of - povaha sangvinik ovladatelný a P1 – výborná shoda se standardem plemene. Následovalo doporučení, abychom neusnuli na vavřínech a s malým dále intenzivně pracovali.

A aby toho neměl málo, po předání svodové karty jsem Brita potrápil ještě jednou odběrem vzorků tkáně pro testování na degenerativní myelopatii. Na výsledek zatím čekáme a doufám, že bude příznivý.

Závěrem celou akci hodnotím pozitivně. Setkali jsme se s dalšími nadšenci a psíky.
Byl to příjemně strávený den se stejně „postiženými“ lidmi a cenný zdroj informací a inspirace.

Fotky ze svodu jsou umístěny na www.tawykennel.cz.

Autor: Jiří Konrád