Kikina s Erin se zúčastnily závodu v Markvartovicích. Letos třetím rokem a to v kategorii ZVV2, kdy se umístily na pěkném 2. místě.

Závody ve Veřovicích patří mezi ty, kam se rádi každý rok vracíme.

4.10.2014 se Kristýna Stonišová s fenkou Erin a Eva Mrkvičková se psem Marleym zúčastnily závodu ve Veřovicích - memoriálu Karla Škarpy. Kristýna s  Erin  obsadily 2. místo v kategorii ZVV2. Eva a Marley stanuli na místě 5. v ZVV1 - vše komplet i se stopami. Byl to napínavý závod až do samého konce. Každý pejsek si vybral nějaké ty své vrtochy, někteří překvapili, jiní vlastně ani ne.... 

Dnes jsme se s Erinkou zůčastnily závodu starosty města ve Vendryni. Vyzávodily jsme si 4. místo, které bylo bodově shodné s třetím místem.

Závod v kategorii ZVV2 nebyl otevřen. Soutěžilo se v kategoriích ZZO i se speciálními prvky, ZVV1 beze stop a IPO 1 i se stopami. Lidé na Třinecku jsou příjemní, pejskové šikovní a tak nebylo do poslední chvíle jisté, jak vše dopadne. Závod měl spád, vše pěkně navazovalo a na nic se nečekalo.

V poslušnosti ZVV1 jsme získaly 95 bodů, což nebylo zlé a byla jsem spokojená, ztráty za drobné chyby hold byly. Na obraně byla Erinka pochválena (a rozhodčí neskrýval své překvapení). Chválil Erinku za plné zákusy a za pěknou razanci. Bylo zřejmé, že nečekal, že kříženec bude pěkně kousat. Bohužel naši miláčci nám často připraví překvapení a tak Erinka nevysvětlitelně rozhozena sudími okolo vyštěkávací makety nezačala štěkat (no jo až napotřetí) a tak si vyštěkala nulu, což nás stálo lepší umístění :-(

Ale bylo fajn... zase další zážitek a sportovní adrenalin za námi. 

Po kratší pauze jsme opět obnovili tradici dovolených na Osoblaze. Protože se naše členská základna zvětšila o několik malých dětí, rozhodli jsme se, že dovolenou letos zkrátíme z týdne na čtyři dny. Pro letošní rok jsme vyzkoušeli i nové ubytování. Po pravdě, bydlet na bývalé celnici bylo velmi zajímavé. Auta přibržďovala a řidiči přemýšleli, zda nám nemají ukázat občanské průkazy. Usídlili jsme se v zemi nikoho mezi cedulkami Česká a Polská republika. 

Jako vždy bylo na Osoblaze co dělat. Navštívili jsme známá místa a někdy jsme se nestačili ani divit. Místo ruiny staré kapličky, stála z části opravená kaple s novou střechou a s cedulí o opravě z dotací Evropské unie. A to jsem si myslela, že po dvou letech už bude kaplička srovnána se zemí.

Letos jsme konečně zvládli i malý výlet úzkokolejkou, někteří byli i tak aktivní, že se projeli i historickým parním vláčkem. Nechyběl ani vytoužený výlet do Bohušova. Zde nás ovšem čekalo nemilé překvapení v podobě zrušení naši tradiční hospůdky, kde jsme zažili mnoho úsměvných zážitků.

Jedno parné odpoledne jsme z části prolenošili na místním koupališti. Kdo by se nešel koupat, když celodenní vstup na koupaliště byl 30 korun.

Musím uznat, že lidé v Osoblaze se pořádně činí. Nedaleko parku vyrostla nová venkovní posilovna. Samozřejmě jsme museli všechny cvičidla vyzkoušet. Vyrostla zde i nová jízdárna pro veřejnost, kde se někteří členové povozili na koních. Okolní krajina Osoblažska je přece nádherná.

Pro letošní rok jsme si z Ostravy vezli i "kuchařku". A to v pravdě královskou. Role kuchařinky se ujala Andrea Slováková, která se obětovala, že nám bude vařit obědy. Jídlo bylo opravdu božské. Vše se na jazyku jen rozplývalo. Andrea potvrdila, že svému řemeslu rozumí a umí i v opravdu miniaturní kuchyni dělat zázraky.

Dovolená se opravdu povedla, mimina nezlobila a všichni jsme si užívali poklidné dovolené. Už se těším až se zase příští rok na Osoblahu vrátím.

Eliška

Dne 31. května jsme se vypravili na naše letos první závody v kategorii ZVV2.

Počasí nám přálo a tak jsme se s malým Tomáškem vypravili na výlet. Po příjezdu nás vítalo mnoho známých tváří. Vždyť jsem se na tyto závody do nevypravila poprvé.

Ráno byly závody zahájeny rozlosováním. Jako již u mě bývá zvykem, jsem si vylosovala startovní číslo jedna. Tomášek se na všechny smál a byl spokojený. Proto jsem mohla v klidu nastoupit na poslušnost. Brusinka celkem hezky vykonával všechny cviky. Jako vždy si ale nemohl odpustit doteky na překážce a samozřejmě pomalé přivolání a předsednutí přede mně. Jinak byla poslušnost celkem v pořádku. Za jeho předvedení jsme utržíli od rozhodčího pana Novotného pěkných 92 bodů. Jak se ukázalo, v poslušností jsme si udělali náskok dvanácti bodů před ostatními závodníky. Obrana už byla jako obvykle. Brusovi se nechtělo štěkat, pak i pouštět a dohlídávat už vůbec ne. Za obranu jsme utžili necelých osmdesát bodů od pana rozhodčího Šafránka. Ale nakonec nám rezerva z poslušnosti stačila, aby jsme s Brucem uhájili první místo. 

Po krátké pauze přišla na řadu třetí disciplína závodu a to zadržení figuranta přes splav v maskách. Voda letos byla opravdu mrazivá a bylo jí po předchozích deštích opravdu dost. Ale nic na plat, závod je závod a já jsem pro každou legraci. Proto jsem si oblékla starou noční košili po dědečkovi a hurá do boje. Voda byla tak studená, až se mi kroutily prsty u nohou. Noční košile se mi lepila a tělo a ani Brusovi se do studeného splavu moc nechtělo. Nakonec jsme posbírali poslední zbytky sil a odhodlání a ze splavu jsme skočili spolu. Po pravdě měla jsem skoro infarkt voda jak led a samozřejmě s mojí velikostí jsem šla opět pod hladinu. Bruce znechucen z ledové koupele udělal jemně Ham do rukávu a tím naše představení skončilo. V teto disciplíně jsme se umístili na pátém místě.

Na tyto závody se vždy těším. Spousta známých, dobrého jídla, perfektní pořadatelé, úžasný plac na cvičení v krásném prostředí malebných Beskyd a večer taneční zábava s živou hudbou. Na tyto závody se budu vždy ráda vracet, protože zdě zažiji vždy super den. 

Bruce Abides: kategorie ZVV2 - první místo

                      zadržení ze splavu - páté místo 

Eliška